Lotyšské lesy jsou příběhem odolnosti, transformace a adaptace na politické, sociální a environmentální otřesy. Nová studie, Hnací síly změn lesní půdy, hospodaření a politiky v Lotyšsku: Více než sto let změn v Lotyšsku: příčiny změn v politice a politice, publikované v Stromy, lesy a lidé, zkoumá, jak měnící se politické režimy a správa utvářely jednu z nejbohatších evropských zemí na lesy.
S využitím analytického rámce PESTEL, který zkoumá politické, ekonomické, sociální, technologické, environmentální a právní faktory, autoři sledují šest klíčových historických období, od ruského impéria a rané nezávislosti přes sovětskou okupaci, přechod po roce 1991 až po konečné členství v Evropské unii.
Jejich výsledky? Politické a ekonomické faktory trvale dominují rozhodování o hospodaření v lesích, přičemž jejich vliv se mění spolu s lotyšskými systémy řízení.
Za sovětské a válečné okupace byly lotyšské lesy vykořisťovány a ekologicky znehodnocovány. Od znovuzískání nezávislosti a vstupu do EU v roce 2004 učinila země významný pokrok směrem k trvale udržitelnému hospodaření v lesích. Demokratické instituce, moderní technologie a environmentální politika EU podpořily transparentnost, obnovu lesů a ochranu biologické rozmanitosti.
Lesy dnes pokrývají více než polovinu lotyšského území a hrají klíčovou roli v hospodářství země i v rámci evropské Zelené dohody. Výzkum zdůrazňuje, že ačkoli se předpokládá, že dominantním faktorem ovlivňujícím biologické zdroje je změna klimatu, je třeba zohlednit také politická a institucionální rozhodnutí jako rozhodující síly.
Lotyšský případ podtrhuje širší evropské ponaučení: podpora adaptivního a udržitelného rozvoje vyžaduje uznání všech faktorů, ať už environmentálních nebo jiných.
Přečtěte si celý článek: https://doi.org/10.1016/j.tfp.2025.101015